Teorie zpětného strachu

Nedávno se mi stalo.. půjčil sem přítelkyni auto, že si chce něco vyřídit..

Asi měsíc před tím jsme měli nehodu, kdy rozbila svoje clio a od té doby měla strach z řízení ..

Věc se má tak, děvče moje nešťastné si usmyslelo, že v neděli o půlnoci, -5 stupňů celsia, v autě ve kterém seděla za volantem snad 3x v životě a navíc špatně vidící za tmy, že projede si úsek, kde stala se ona nehoda .. když sem to pak zpětně zjistil, snad po právu sem byl naštvaný, protože jela potají a jela úsek, kde toho času ( neděle 23:30 ) neběhají ani zajíci, natož řidiči, co by mladé dívce v event. nesnázích podali pomocnou ruku ..

Toto zjištění ve mě vyvolalo pocity, které jsem pojmenoval jako zpětný strach. Zpětný strach by se dal definovat, jako strach, který se váže k událostem minulým, které se ale, pochválen buď strejda google, staly tak, jak dobře je, tedy strachu nebylo učiněno zadost..

Pravda je, že vidím občas věci černěji, než by bylo zdrávo ( zase mi to ale pak dává o to víc radosti, když nestane se tak.. ), ale když sem si uvědomoval, co všechno, z jak zbytečného důvodu a jak nepříjemně mohlo se stát, zrovna do zpěvu mi nebylo ..